सामग्रीमा जानुहोस्

सत्याग्रह

विकिपिडिया बठेइ
महात्मा गान्धीले सन् १९३० को प्रसिद्ध साल्ट मार्चको नेतृत्व अर्या थ्याः, जो 'सत्याग्रह'को एक उल्लेखनीय उदाहरण थ्योः।

सत्यग्रह (संस्कृतबठे: सत्याग्रह; सत्य: "सत्य", आग्रह: "आग्रह" वा "दृढतापूर्वक समातना"), वा "सत्यमी दृढतापूर्वक पकड", वा "सत्य बल", अहिंसात्मक प्रतिरोध वा नागरिक प्रतिरोधको एक विशेष रूप हो। सत्याग्रह अद्दयाः व्यक्ति सत्याग्रही हन् ।

सत्याग्रह शब्द महात्मा गान्धी (सन् १८६९-१९४८) द्वारा सन् १९१९ मी निर्मित रे विकसित गरियाः थ्योः।[][] गान्धीले भारतीय स्वतन्त्रता आन्दोलनको एक भागका रूपमी सत्याग्रहको अभ्यास अर्या थ्याः रे दक्षिण अफ्रिकामी भारतीय अधिकारअनका लागि आफना पइल्लिका सङ्घर्षका समयमी लै उनले सत्याग्रहको अभ्यास अर्या थ्याः। सत्याग्रह सिद्धान्तले संयुक्त राज्य अमेरिकामी नागरिक अधिकार आन्दोलनको समयमी मार्टिन लुथर किङ जुनियर रे जेम्स बेवेलको अभियान, साथै दक्षिण अफ्रिकामी रंगभेद विरुद्ध नेल्सन मण्डेलाको संघर्ष रे और भौत सामाजिक न्याय रे यसाइ आन्दोलनहनलाई प्रभावित अर्यो।[][]

सन्दर्भ सामग्रीअन

[सम्पादन | स्रोत सम्पादन]
  1. Uma Majmudar (2005). Gandhi's pilgrimage of faith: from darkness to light. SUNY Press. p. 138. ISBN 9780791464052.
  2. "satyagraha", Oxford English Dictionary (3rd ed.), Oxford University Press, September 2005 Invalid |mode=CS1 (help) (Subscription or UK public library membership required.)
  3. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/525247/satyagraha "Gandhi’s satyagraha became a major tool in the Indian struggle against British imperialism and has since been adopted by protest groups in other countries." Date accessed: 14 September 2010.
  4. Archived 5 June 2011 at the Wayback Machine. "In this respect Satyagraha or non-violent resistance, as conceived by Gandhi, has an important lesson for pacifists and war-resisters of the West. Western pacifists have so far proved ineffective because they have thought that war can be resisted by mere propaganda, conscientious objection, and organization for settling disputes." Date accessed: 14 September 2010.